Přijel sem snad celý Liberec. Zájem o lázně byl obrovský, 26.7.2013 Mladá fronta DNES, str. 1 Kraj L

Datum: 21. 7. 2013
Kategorie: Chládek&Tintěra

LIBEREC Plavky ždímejte do výlevek. Přesně to si včera mohli přečíst zvědavci, kteří se přišli podívat do zrekonstruované budovy bývalých lázní v Liberci. Bylo jich nakonec přibližně 1300.


Po téměř dvouleté přestavbě se někdejší dominanta města a místo oddechu pro mnoho generací poprvé otevřela veřejnosti. S jediným rozdílem - lidé se v ní už nebudou koupat, ale prohlížet si umělecká díla. Zhruba za rok se tam totiž přesune liberecká Oblastní galerie. Milovníci nostalgie se ale nemusí bát.
„Přemýšlíme, jaké původní vybavení z lázní zde necháme,“ řekl při komentované prohlídce hlavní architekt projektu Jiří Buček. A modrý nápis k lázním patřil neodmyslitelně. Zájem lidí spatřit opravenou stavbu byl enormní. „Celý Liberec sem přijel,“ slyším, když vystupuji z tramvaje u budovy bývalých lázní na Masarykově ulici. Při pohledu na nekonečnou frontu musím v duchu souhlasit. Liberečané ukazují, že stavba je zajímá
Její rekonstrukci zajišťovala pardubická stavební firma Chládek a Tintěra. Projekt navrhli architekti
z liberecké společnosti SIAL, v níž v minulosti působil i Karel Hubáček - otec vysílače na Ještědu. „Přestavit bývalé lázně na galerii pro nás byla ohromná výzva,“ říká hlavní architekt Jiří Buček. Stavba celkem stála
360 milionů korun. Drtivou většinu pokryla dotace z Unie.

Na lázně přijel snad celý Liberec. 

Čekám ve frontě a prohlížím si opravenou stavbu. Stála za ty patálie? Přece jen zapříčinila hodně horké krve. V jejím průběhu vznikly spekulace, jestli není zakázka předražená. Ty také patřily mezi hlavní důvody, proč bývalý primátor Jan Korytář odešel do opozice.
A nakonec i plánovaná prohlídka se měla konat už o měsíc dřív. Město Liberec ale stavební firmě dlužilo peníze, a ta lázně proto nechtěla předat.
Řada postupuje docela rychle. Za dvacet minut jsem se dostal od tramvajových kolejí až téměř ke vchodu. „Jsem opravdu zvědavá, jak to bude uvnitř vypadat,“ oslovuje mě znenadání jedna starší paní, která stojí vedle mě. Souhlasně přikyvuji a dáváme se do řeči. „Do lázní jsem chodila často a moc se mi líbily,“ pokračuje.
V tom organizátoři pouští dovnitř další skupinku, do které se vejdu i já. Po krátké ukázce, která zachycuje, jak se zdevastovaná budova měnila v galerii, se nás ujímá sám hlavní architekt Jiří Buček
a provádí nás krásnými místnostmi.
Majestátní je hlavně sál, kde byl kdysi bazén. Místo vody je v něm ale rozlehlý světlík a na místě plavců se v něm budou už příští rok pohybovat milovníci umění a návštěvníci koncertů. Na řešení je hrdý i architekt. „Přemýšleli jsme, co uděláme s původním bazénem. Nakonec na jeho místě vznikl výborný výstavní prostor, který zahrnuje dvě podlaží,“ pochvaluje si. Podle Bučka se ještě do objektu musí dodat vnitřní vybavení. „Budova je zatím v syrovém stavu a neumožňuje vystavování uměleckých děl,“ vysvětluje. Doplňuje, že náprava by se měla zjednat do konce roku. Na jaře příštího roku bude následovat přestěhování exponátů
z Oblastní galerie. „Předpokládáme, že pro veřejnost by stavba měla být definitivně otevřená zhruba za rok,“ prozrazuje.
Odcházím z lázní (nebo z galerie?) a mám v sobě příjemný pocit. Jsem rád, že jedna z dominant města je znovu tak majestátní, jak ji znám z vyprávění rodičů. I když bude mít jiný účel. Prohlídka ukázala, že lidé o ni mají zájem. Jak staří, tak mladí. Na místo opravdu přijel celý Liberec.


Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj